29. Eifel Kladivo
1. 10. 2010
Onačí drak.
Tož fracci jedni, enem sa mi tu motáte, jako prd v gaťách a od roboty ňa zdržujete. Přineste mi žejdlík piva, mám v hubě jako v tej peci tudle. Taky faja by bodla a já vam tedy povejprávím vo tom Dark Elfově dračisku. Potém ale pomažete z kovárny a necháte mne robit. A chraň vas samotnej Lord Pletron, estli mi v peci vyhasne voheň!
Tehdá sem byl eště mladej, žádná festovní trpaslice na ňa doma nečekala a i na špičky vod škrpálů sem si viděl, tak sem sa rozhod, že se přidružím k vojsku vládca Aifela Kladiva. Pod fanglou Aaarrghu sem mnohé bitvy zažil, všelijaké kraje navštívil a nejedno zranění utržil. Ale páč se ve velkým tehdá mithril ze země těžil, dařilo se dobře a i Kult se zrobit podařilo. Hotovili sme sa, že i Dark Elfa v jeho hradě navštívíme a pro sebe ho zaberem, ale to sa nemělo udát dříve, než za dva dny. Eště sa moselo postavit několik Velkejch magickejch věží a vycvičit grupa Stařešinů. V tom sme sa ale pěkně mejlili, páč kolem ranního jídla se do tábora dovalil ent. To sou ty velký pochodující stromiska a tehdá jim velel nějaký Cestovatel, tuším, že Froš se zoval. Těm dřevákům sa totiž podařil pěknej kousek a to, poslat pod zem Posla Dark Elfa. Prej tehdá lehli popelem i dva mladí entíci, když z vohně tahali lejstra a dopisy, která v kalupu chtěli posláci zničit. To víte, dřevo je dřevo. No a právě, jeden z těch dopisů, notně přismahlý, obsahoval i outržky zprávy. Ta zpráva zněla asi ňák takhlenc. Že Dark Elf už tejden bojuje s drakem a Poslové maj za úkol, dovalit do hradu všecky felčary, které se jim podaří lapit. Jak už sem řek, dopis byl notně poničenej vohněm a vícero tam chybělo, než bylo. Ale i tak způsobil pěknej humbuk v celej aliancii a hnedká zasedla válečná rada všech vládců. Za nás tam byl Aifel Kladivo a Taiko, za enty Froš Cestovatel a Divoch Aaarrgh, špičaté uši zastupoval Stator a Thunderstone LORD, temné elfy Tifo Win z Aaarrgh a Drittz Do´Urden. Henta rada nakonec rozhodla, že útok bude započat už téhož dne večír. A to prej proto, že pokáď je Dark Elf pod drnem, bo alespoň voslabenej a podobný dopis može být v paprčách nepřáte, pak by nás mohli v útoku předejít. S dračiskem bychom sa také klidně popasovali a to tehdá po světě létali onačí šupináči. Né jak to je dnes, ty zakrslý neduživý ještěrky. Estli se někdá nachomejtnete poblíž Drčího skonu, to je jedna země na západě, tak se tam jukněte. Tam vostatky takového dračiska leží, to budete valit bulvy. To sem ale vodbočil. Abychom mohli večír mašírovat a defenestrovat Dark Elfa, bylo teho nutno hafól porobit. Nastal pořádnej mumraj a kalup. To co bylo v merku na dva dny, se moselo stihnůt za odpoledne. Kameníci stavěli Velké magické veže, kdo měl jen ždibek magické moci, byl školen v mágii a vostatní zbraně do paprčí dostali. Dovalil se i hrdina Kerim
Paklíčů, festovní trpaslík co nepokazí žádnou pijatyku a byl určenej k vedení útoku.
Přesně vo půlnoci sme vyrazili skrz portál, do Země Dark Elfa, mašírovalo nás ke třem stovkám. Enem nejlepší z nejlepších šli. Stařešinové podpořili útok čárama, ta měla voslabit obránce, bo to dračisko. Cesta portálem nejni nic příjemnýho, ale dalo sa to vydržet. A na spravení bachoru, měl každej z nás v čutoře pálenku. Když nás ten zářivej portál vyplivnul, vobjevili sme sa před hradem, za kterej bychom se ani my nehambili. Kerim Paklíčů dal povel k sešikování a dali jsem sa do šturma. Neudělali sme ani tucet kroků, když sa portál s pufnutím zhroutil sám do sebe. Trochem nás to zaskočilo, toť pravda, a když něco zakrylo i hvězdy na nebi, kdejakej trpaslík sevřel pevnějc štít a zbraň. Našpicovali sme ušiska a pokusili sa zmerčit něco tepelným viděním, ale nic. Čučíme to tmy, když zazněl povel, ať sa krejeme, že to sů šípy. Tak rýchlo sme želvu nezrobili ani na buzerplacu. Nějaké ztráty sme měli, pár zraněných a i tuháček by sa našel, ale moselo se dál k hradbám. Celů bobu po nás šili, ale zastavit nás nemohli. Už sme sa hotovili k vyražení brány, když tu pěkné překvápko. Žádná brána tam nebyla, tedy byla, ale v podobě pilin. Ta narýcho urobená barikáda, nás neměla šancu zadržet. Za šturmu sme jim ju rozmetali a prorubali se na nádvoří. Obránců bylo všade jak much na lejně a pouze vobčas sme zahlídli nějakého rozcupovanýho vojcla. Ale i to stačilo, ti smrťáci sů pěkná fujtajblovina. Vnitřní orgány byly i na stropě a nic nezostalo větší, než biftek z kanca. Někteří z teho hodili šavlu, takovej humus to byl. Nedalo sa poznat, kolik